Sůl nad zlato – kolik jí ale naše tělo opravdu potřebuje?


Solit, či nesolit – to je, oč tu běží. Někde čteme, že solíme moc, někdo nám říká, že málo. Jak to tedy je a jaká jsou zdravotní rizika nadměrné konzumace soli

Kuchyňská sůl je prostá sloučenina sodíku a chlóru, přesto ale hýbe našimi světy. Třetí osoba, která by se na společnost na naší planetě dívala se značným odstupem, by si pravděpodobně myslela, že sůl je opravdovým zázrakem, který všichni pozemšťané bezmezně milují a obdivují, že je zkrátka sůl skutečně nad zlato. Sůl totiž najdeme všude, a to ne jen v jídlech výrazně slané chuti. Takže zatímco ve smažených brambůrcích a tyčinkách je zcela jasné, že obsahují sůl, v jiných pokrmech to tak není.

Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.“

Naše společnost konzumuje dle statistik opravdu nadměrné množství soli, což přináší značná zdravotní rizika. 2,5 g soli obsahuje 1 g sodíku. Zvýšený příjem sodíku v organizmu způsobí zadržování vody a vysoký krevní tlak. Ten dále zatěžuje srdce a má negativní dopad na zdraví našich cév. Sůl přitom v kuchyni využíváme ke konzervování potravin a k zvýraznění chuti hotových pokrmů. Kamenem úrazu bohužel je to, že ji nacházíme i ve velkém množství i v mnohých polotovarech, které se stávají stále častější součástí našeho jídelníčku. „Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně,“ varuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Průměrný Čech přijme denně ve stravě 14 – 15 g soli, doporučený příjem je přitom pouhých 5 g!

Zatím jsme ale hovořili o společnosti jako takové, nabízí se proto otázka – jak jsme na tom my, Češi? Bohužel se svoji průměrnou spotřebou 14 – 15 g soli na osobu na den stojíme v popředí. Evropský průměr je 8 – 12 g. Výrazně méně konzumují v jídle sůl Němci, Rakušané a Švýcaři – asi 6 g na osobu na den. Proti tomu celých 16 g soli denně přijme denně průměrný Maďar.

Další špatnou zprávou je, že ani jedno z výše uvedených čísel neodpovídá doporučeným normám! Pro dospělého člověka je doporučená denní dávka soli pouhých 5 g, pro děti ještě mnohem méně. Zmiňovaná zdravotní rizika se dotýkají i populace v naší zemi. Více než 70 % Čechů trpí v důsledku nadměrné konzumace soli vyšším krevním tlakem, 50 % populace hypertenzí. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

2868791420_3a5c4e0c0e_b

I malé děti konzumují více soli, než by měly. To vede k větší konzumaci nápojů, zejména slazených limonád, a to ve finále působí i zvýšený kalorický příjem.

Nadměrnou konzumací soli bohužel trpí i děti. Ačkoliv je doporučováno, aby malé děti přijímaly méně soli než dospělí jedinci. Prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti informuje, že „až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech.“ Takto se děti pomalu dostávají do začarovaného kruhu, který mimo jiných chorob vede i k obezitě. Jak je to možné? Vyšší příjem soli v potravě vede k většímu pocitu žízně. Bohužel v dnešní době jsou dětem jako ideální předkládány slazené limonády a jen málokterý rodič odolá dětskému nátlaku a vede svoji ratolest k pití čisté vody. Takto průměrné dítě přijme ve finále mnohem více kalorií, než kdyby se stravovalo potravou s nízkým obsahem soli.