Rozhovor: Terka – atletická hvězda s handicapem, která nestrpí výmluvy


Ihned po skončení letních olympijských her se 8. září v brazilském Riu rozhořel další oheň, tentokrát ten pro paralympioniky. Čeští sportovci předvedli neuvěřitelné výkony, které několikrát proměnili v medaile. Na letní paralympijské hry 2016 v Riu se nominovala i atletka Tereza, která ale kvůli omezenému počtu míst nakonec zůstala pouze jako fanynka. Jejího času jsme ihned využili […]

Ihned po skončení letních olympijských her se 8. září v brazilském Riu rozhořel další oheň, tentokrát ten pro paralympioniky. Čeští sportovci předvedli neuvěřitelné výkony, které několikrát proměnili v medaile. Na letní paralympijské hry 2016 v Riu se nominovala i atletka Tereza, která ale kvůli omezenému počtu míst nakonec zůstala pouze jako fanynka. Jejího času jsme ihned využili a pozvali ji na rozhovor. Vy tak nyní máte příležitost dozvědět se o tom, jaké to je být atletem s tělesným postižením a kolik snahy je potřeba pro nominování na olympiádu.

521421_230367163746001_396192714_n

Terce je teprve 21 let, přesto má na svém kontě několik velkých úspěchů a její poličku tak zdobí nespočet medailí a pohárů. Tuto usměvavou atletku najdete běžně trénovat za pražský klub ASK Slavia Praha. Od běžných závodníků se ale trochu liší, narodila se totiž bez levé ruky. Jak sama říká, nikdy to pro ni nebyla žádná překážka a toto omezení nepovažuje za handicap. Bere to spíše jako benefit, protože kromě pražské Slavie může závodit i za Českou asociaci tělesně handicapovaných sportovců. Právě díky této asociaci měla možnost nominace na letní paralympiádu, kvůli limitům ale nakonec zůstala doma. Ptám se, jestli to pro ni bylo zklamání, ale Terka s obrovským úsměvem na tváři odpovídá, že to zkusí zase za 4 roky a alespoň má motivaci u atletiky zůstat.

Nemít ruku je občas i sranda, když můžete závodníky z ostatních týmů děsit odkládáním ruky po hřišti.

Terka byla odjakživa sportovkyně. Už na základní škole soutěžila v nejrůznějších disciplínách a svým spolužákům přebírala přední příčky. S atletikou na Slavii začala před deseti lety, a díky předchozí sportovní aktivitě pro ni zařazení do týmu nebylo vůbec těžké. Mezi její tři závodní kategorie patří sprint na 100 a 200 metrů a skok daleký. Kromě 5 tréninků v týdnu stíhá ještě trénovat přípravku a připravovat tak malé atlety na podobně úspěšnou kariéru. A jak vypadá její běžný trénink? Většinou trvá dvě hodiny a skládá se ze silové části v posilovně a rychlostní části na trati. Pravidelně musí také vybíhat do lesa. Není se tedy vůbec čemu divit, že si Terka udržuje skvělou kondici a super postavu! A jaký je Terky nejoblíbenější cvik? Ochotně nám předvedla výpady pro posílení nohou.

 picmonkey-collage
   Výpady jsou skvělé na tvarování nohou a zadečku

Jestli si myslíte, že atletika je hlavní náplní jejího volného času, jste na omylu. Jako studentka denního studia na vysoké škole má Terka klasické školní povinnosti a většinu dne tak tráví na přednáškách. Do toho úplně s přehledem stíhá trávit čas s rodinou i kamarády, nezanedbává tedy ani svůj sociální život. „Občas je toho moc, zvlášť během zkoušek, ale všechno je to o prioritách a rozložení času, nemá smysl hledat výmluvy, to dělají jenom líní lidé.“ přiznává Terka.

Kdo chce, trénuje, kdo nechce, hledá výmluvy.

Během rozhovoru jsme se zaměřili i na sportovce s určitým handicapem. Jak sama Terka říká, své tělesné postižení ani za takový handicap nepovažuje a spíše obdivuje výkony svých kolegů. Ať už jde o tělesně či mentálně postižené sportovce, každý spadá do určité kategorie, podle které se určuje, které disciplíny je závodník schopný podstoupit. Ty se od těch běžných ani tolik neliší, jsou pro handicapované závodníky pouze upravené. Stejně jako u běžných sportů se pořádají závody, mistrovství a již několikrát zmiňovaná paralympiáda. Výkony jsou kolikrát opravdu neuvěřitelné! Sami sportovci ale často nemají rádi označení „handicapovaný“, protože mají pocit, že by je ostatní pouze litovali, jak ale sami vidíte, není to vůbec potřeba a naopak bychom se jejich příběhy měli inspirovat.

1499482_717476811596198_2100196723_n

Pokud si Terka najde čas na odpočinek, její nejoblíbenější činnost je čtení. Také o sobě říká, že je milovník jídla. Její nejoblíbenější je kuřecí steak s grilovanou zeleninou, který by mohla jíst pořád. Mimo rozhovor mi ale přiznává, že po závodech si v restauraci nejradši objedná klasický smažený sýr. Po těch výkonech se ale není vůbec čemu divit.

Co dodat na závěr? Možná bychom se příběhem Terky i ostatních sportovců měli opravdu inspirovat. Všichni máme dostatek výmluv v zásobě, ale jen málo z nás najde kuráž opravdu se svým přístupem ke sportu a životnímu stylu něco udělat. Zvláště handicapovaní závodníci jsou nuceni denně posouvat své vlastní hranice, to samé může ale dělat úplně každý z nás. Tak do toho pojďte s námi!

Terce moc děkujeme za rozhovor i poskytnuté fotky z jejího osobního archivu a přejeme ji i ostatním sportovcům mnoho dalších úspěchů.