Pozitivní trendy ve spotřebě potravin: Jíme méně vepřového a cukru

  • Jídlo
  • Helena Stejskalová

Jaké jsou rozdíly mezi jídelníčkem v českých zemích kolem roku 1948 a nyní? Prostudovali jsme statistiky Českého statistického úřadu a posvítili si na trendy ve spotřebě různých druhů potravin v minulých více než šedesáti letech (1948–2012). Došli jsme k příjemnému závěru, že situace v naší výživě rozhodně není beznadějná. Naopak.

Konzumace vepřového masa stagnuje

Spotřeba masa u nás v průběhu 2. poloviny 20. století rostla. Zatímco v roce 1948 činila 33,3 kg na osobu za rok, v roce 1989 už se zvedla až na 97,4 kg (ve všech případech tomto článku uvádíme vždy množství kg na osobu a rok), tedy téměř na trojnásobek. Potom došlo k poklesu na 81 kg a nyní se většinou pohybuje mírně pod 80 kg. U masa můžeme pozorovat rozdíly v konzumaci jednotlivých druhů. Množství vepřového, které sníme, se příliš neliší a pořád u nás v žebříčku vede. V letech 1948–1990 docházelo k jeho plynulému nárůstu z 13,6 kg v roce 1948 až na 50 kg v roce 1990. Poté ovšem následoval mírný pokles a dnes si vepřové drží první pozici s 41-42 kg na osobu a rok.

Drůbežího jíme čtrnáctkrát více, ryb jenom jednou tolik

Odborníky na zdravou výživu potěší, že v českých zemích roste chuť na drůbež, která je nezdravější masem v našem jídelníčku. Necelé 2 kg na osobu zkonzumovaných v roce 1948 se postupně vyšplhaly až na 25,9 kg v roce 2006, tedy téměř na čtrnáctinásobek. Pozitivní ale je hlavně skutečnost, že jde o stabilní průběžný nárůst bez větších výkyvů, což svědčí o dlouhodobém zdravém trendu.

Od roku 1952, kdy jsme snědli naprosté minimum ryb, pouhých 2,4 kg za rok, se situace sice mírně zlepšila až na 6,8 kg na osobu, V posledních letech ale kolísá kolem 5,5 kg, takže v této oblasti máme ještě hodně velké rezervy.

Chléb měníme za pečivo

V minulých desetiletích docházelo k poklesu konzumace chleba především ve prospěch pšeničného pečiva. Z 87,4 kg v roce 1950 se dostáváme až na 40,9 kg v roce 2010, tedy ani ne polovinu. Naopak pečivo roste z 16 kg až na 57,2 kg, tedy třiapůlkrát více. To ovšem není příznivý trend.

Cukru nám stačí méně, ale čokolády sníme více

Velmi dobrým trendem je snižování spotřeby cukru. Nejnižší byla v roce 1948, kdy činila 23,8 kg, naopak maxima 44 kg dosáhla v roce 1990. Pak došlo k mírnému propadu na hodnoty mezi 37–39 kg. Zvýšení na hodnoty nad 40 kg nastalo opět v letech 2002 -2005 a potom následoval znovu pokles až na 34,5 v roce 2012. Bohužel ale poměrně radikálně narostla spotřeba čokolády z 0,3 kg v roce 1963 na 2,7 kg v roce 2012. Podobný trend průběžného nárůstu kopírují i čokoládové cukrovinky a cukrářské výrobky.

cukr

Mění se oblíbené druhy zeleniny, radikálně klesá zájem o brambory

Zajímavý je také vývoj v oblasti jednotlivých druhů zeleniny. Dost razantně stoupá zájem o rajčata a papriky, do pozadí ale naopak ustupují v naší kuchyni tradičně používané druhy, jako například mrkev nebo zelí či kapusta. Celkově ale hodnoty spotřeby zeleniny v celém mapovaném období hodně kolísají od 60 kg za rok 1970 až po 95 kg v roce 1948. Rozptyl je široký od 60 do cca 85 kg.

Za zmínku stojí i vývoj spotřeby u brambor. U této zeleniny hojně využívané ve formě příloh, klesla spotřeba velmi radikálně, a to o více než polovinu. Z původních téměř 146 kg (maximum) z roku 1950 na necelých 65 kg (minimum) v roce 2009. V posledních letech se přitom pohybuje v intervalu 65–70 kg. Zřejmě proto, že se nahrazují jinými druhy příloh.

Ovoce velmi kolísá

Konzumace ovoce v letech 1948 –1990 dosti kolísala od 33,2 kg v roce 1962 (minimum) až po 78,8, kg v roce 1960 (maximum). Pak začala mírně stoupat až na 90,4 kg v roce 2009, potom ovšem došlo opět k poklesu na 74,6 kg v roce 2012. Rozptyl se nejčastěji pohybuje cca od 39 kg do asi 85 kg. Dlouhodobější trendy proto příliš mapovat nemůžeme.

Jaké jsou tedy jednoznačně nejpozitivnější závěry? Jsou tři.

  • 1. Jíme méně vepřového masa.
  • 2. Méně sladíme.
  • 3. Konzumujeme více drůbežího masa.