Jak poznat potraviny vyrobené v České republice?

Vyrobeno v ČR
  • Jídlo
  • Blanka Chocová

Zajímá vás, co jíte? Sledujete počet kalorií, množství obsažené soli a tuku… určitě chcete vědět i to, kde byla která potravina vyrobena – je to tak? Možná si zakládáte na tom, abyste kupovali výhradně české zboží. Poradíme vám, jak ho poznat!

„Vyrobeno v České republice“ – Zajímá vás, co jíte?

Možná už vás nebaví poslouchat v televizních zprávách, kde se vyrábí jaké škodlivé potraviny. Nebo jste se možná jen rozhodli podpořit domácí produkci a sestavovat své nákupy na týden výhradně z tuzemských potravin. Je samozřejmé, že něco se u nás vypěstovat nedá. Těžko byste u nás hledali tuzemské kokosové ořechy, banány, ananasy nebo rýži. U těch asi očekáváme, že na etiketě nenajdeme nápis „Vyrobeno v České republice“. Pravděpodobně ani v únoru koupené jahody nebudou „naše“ – nejsme v pohádce. Co ale ostatní potraviny? Už se vám někdy stalo, že vám nad něčím zůstal jen rozum stát? A to rozhodně nemluvíme jen o bramborech, cibuli a česneku, které je dovážet téměř hřích, protože jsou u nás zkrátka domácími plodinami, a je na nich poznat, když jsou vypěstované pod tím naším českým sluncem a ne někde daleko…

Jídelníček na míru

Balení, etiketu i logo znáte desítky let a jste si jistí, že vaše oblíbená potravina je určitě vyrobená v České republice – možná na vás čeká nepříjemné překvapení…

Pokud pravidelně čtete etikety všeho, co vložíte do nákupního košíku, pravděpodobně ve vás nejednou „hrklo“, když jste se dočetli, kde se vyrábí některé „tradiční české“ potraviny. Měli jste za to, že vaše oblíbená tvarohová pomazánka je určitě vyrobená u nás, přesto jste se jednoho krásného dne dočetli, že tomu tak v žádném případě není? Ale jak je to možné? Je to přece tak tradiční, logo i balení znáte už desítky let… etiketa i popisky, reklamní slogan… vše jako by jasně vypovídalo o 100% tradičnosti, původní receptuře, české originálnosti. Zkrátka vám přijde, že není možné, aby ten tvaroh vznikl jinde než někde v podhůři Šumavy z mléka českých kravek pasoucích se na zelenkavé trávě… Dobře, možná přeháníme. Možná si neděláte přehnané iluze o tom, kde se pásla kráva, která dala mléko pro váš oblíbený mléčný produkt. Určitě ale chcete vědět, kde byla ona potravina vyrobena.

Rozlišujte „zemi výroby“ a „zemi původu“ – je v tom podstatný rozdíl!

Ideální pro spotřebitele je, když se výrobce „nestydí“ a zemi původu přizná na etiketě. Pokud tomu tak je, buďte za to vděční – výrobce tento údaj uvádět vůbec nemusí! Ale pozor – není všechno zlato, co se třpytí. Zaplesá vaše srdce, když si přečtete, že „země výroby“ je Česká republika. Rozeznávejte „zemi výroby“ a „zemi původu“. „Zemí výroby“ totiž může být jen stát, kde byla potravina zpracována (například oříšky vypěstované například v Číně, ale osolené a opražené u nás, mají „zemi výroby“ rovněž v České republice). Více nám tedy řekne o potravině „země původu“.

Čárový kód začínající na trojčíslí 859 prý označuje tuzemské potraviny… OMYL!

Již nějaký ten pátek koluje fáma o tom, že zemi původu zaručeně poznáte podle číslic na začátku čárového kódu. Podle ní měl čárový kód začínající na trojčíslí 859 zaručit tuzemský původ – chyba! Tento údaj vypovídá jen o tom, že je daná potravina produktem firmy registrované v České republice – a to přeci nestačí.

Výjimky: U kterých potravin je povinné uvést původ potravin

Ačkoliv jsme již výše uvedli, že výrobce není povinnen uvést zemi původu, existují i výjimky. Je to například většina druhů ovoce a zeleniny a potravin živočišného původu. U těch musí být na každém baleném výrobku registrační číslo podniku a název země nebo kód státu, kde byl vyroben. Kód má podobu dvou písmen v oválu (CZ = Česká republika). U hovězího masa má dokonce zákazník právo vědět, kde se zvíře narodilo, kde bylo vykrmeno a kde poraženo. Trochu složitější je to u vajec. Na krabičce najdeme často jen informaci o balírně. Kód země je pak vyražen na každém vejci.

Další takovou potravinou je i med. I u něj je povinnost dle vyhlášky uvést, kde byl získán. Pokud se jedná o med smíchaný z medů z různých zemí, je na něm pak napsáno, že se jedná o „směs medů ze zemí ES“ nebo „ze zemí mimo ES“.

Potraviny, které „klamou tělem“ – údaj o původu povinný!

Další kategorií potravin, u kterých je povinnost uvádět zemi původu, jsou ty, které „klamou“ svým obalem. Například popcorn, na kterém se pod nápisem hrdě pyšní americká vlajka, může vyvolat zdání, že byl vyroben v U.S.A. Stejně tak třeba sýr á la parmazán, na jehož obale jsou vyobrazeny špagety, bazalka a třeba i šikmá věž v Pise – nemusí být vyrobený v Itálii. Výrobce ale musí u těchto potravin uvést, kde byly vyrobeny doopravdy, aby neklamaly své zákazníky.