Čeští muži jsou nejtlustší v Evropě!


Podle posledních průzkumů mají v Česku BMI v normě pouze muži mezi 18 a 29 let. Nejvíce obézních je můžu ve věku nad 70 let. Stárneme a tloustneme!

Místo „pekáče buchet“ na břiše, pekáč buchet na talíři! Čeští muži jsou nejtlustší v Evropě!

„Na svůj věk vypadá ještě dobře,“ hodnotíme často mírně obtloustlého padesátníka, nebo klidně i mladšímo muže, kterému se pod napnutým tričkem rýsuje místo „pekáče buchet“ zakulacené bříško, které by mu mohla závidět leckterá budoucí maminka. Jsme zkrátka zvyklí, že nejsme zrovna štíhlí. Zvláště u mužů se některé kilo navíc snadno přehlédne. Zatímco ženy řeší každý faldík, který vybočuje z normy, muži si takové starosti nedělají a ani okolí je k tomu nenutí. Stále panují stereotypy, které nám říkají, že „chlap se musí pořádně najíst“ – nejčastěji při pohledu na talíř s osmi houskovými knedlíky a přetékající omáčkou ke svíčkové – a že „chlapa musí být kus“… kus možná, ale v nejlepším případě kus svalové hmoty, ne roztřesených tuků.

V normě jsou pouze muži mezi 18 a 29 lety!

Výzkumný tým z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně provedl v nedávné době šokující výzkum, ze kterého vyplynulo, že Češi jsou vůbec nejtlustšími v Evropě! Ukazatelem byl přitom BMI, tedy body mass index, poměr hmotnosti a výšky, který umožňuje porovnávat tělesnou hmotnost osob s různou výškou. „Takzvaný body mass index, tedy poměr výšky a váhy, mají v normě muži pouze mezi 18 a 29 lety. Muži nad 30 let už mají průměrně mírnou nadváhu a s rostoucím věkem se tato hodnota zvyšuje. V kategorii obézní už jsou muži v průměru po 40. narozeninách. Nejobéznější jsou muži nad 70 let,“ řekl vedoucí výzkumu Jan Cacek.

To, že muži (ale i ženy – i když k nim byla čísla schovívavější) s věkem tloustnou jde ruku v ruce s tím, že jim ubývá svalové hmoty. S tím souvisí i nižší aktivita a tělesná slabost. To pak vede k častějším úrazům ve stáří a k celkově zhoršené kvalitě života. Děkan fakulty Jiří Nykodým varuje, že při neustále se prodlužující průměrné délce života může jeho zhoršená kvalita znamenat mnohé problémy. „Velká část populace nemá pozitivní vztah k pohybu. Navíc má řada lidí sedavé zaměstnání, využívají moderní technologie, čímž se zvyšuje výskyt civilizačních chorob,“ uvedl.

Hodina chůze denně? Buď lžeme, nebo se přecpáváme!

Zajímavé ale bylo, že respondenti výzkumu obvykle uváděli, že se denně věnují nejméně hodinu chůzi. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) by přitom právě tato zmiňovaná hodina měla přispět k tomu, aby člověk netloustl. Z toho plyne, že buď na otázky typu „kolik času denně věnujeme pohybu“ obvykle lžeme, nebo si sami sobě nalháváme, že sportujeme, a nebo jsme takoví jedlíci, že ani hodina chůze denně nám zdaleka nestačí. Kde je pravda? Na to si musíme odpovědět sami.