25 inspirativních momentů z olympijské historie

Olympiáda
  • Pohyb
  • Redakce TrvaleFit.cz

Krev, slzy a pot. Během olympijských her jde vždycky hlavně o show – každý triumf musí být ještě o kousek větší a zářivější než ten předešlý, vítězství musejí vyrážet dech.

Přinášíme Vám výběr pětadvaceti olympijských momentů z minulosti, kterým se to podařilo perfektně naplnit: Triumfy, které nás přivedly k tichému úžasu.

Jídelníček na míru

25. Hermann Maier

Jeden z nejtalentovanějších lyžařů celé generace je rakušan Hermann Maier, kterému se přezdívá “Herminátor”. V průběhu her v Naganu v roce 1998 se Maier těžce poranil během nehody při sjezdu. I přes veškerá zranění se Hermann Maier jen o několik dní později vrátil na sjezdovky a získal zlato hned ze dvou disciplín – super-G a obřího slalomu. Později Maier přežil ještě nehodu na motorce, po níž se dostal do ohrožení života. Po náročné operaci se opět vrátil k vrcholovému sportu a v roce 2006 v Turíně vybojoval stříbro a bronz.

Sjezd

24. Joannie Rochette

Jde určitě o jeden z nejemocionálnějších momentů, které se kdy během olympiády odehrály před zraky diváků. Kanadská krasobruslařka Joannie Rochette soutěžila při hrách ve Vancouveru 2010 pouhé čtyři dny poté, co jí náhle zemřela matka na infarkt. Nejenže zvládla vystupovat před miliony diváků, ale získala nakonec ještě bronzovou medaili, kterou později své matce symbolicky věnovala.

23. Eric Moussambani

Eric Moussambani se zjevil na letních hrách 2000. Bylo to poprvé v jeho životě, kdy viděl tak velký plavecký bazén, jaký se používá při olympiádách. Zároveň si v něm zasoutěžil poprvé od doby, kdy několik měsíců před tím s plaveckým sportem vlastně začal. Moussambani pochází z Rovníkové Guiney, která získala možnost zúčastnit se olympiády v rámci divoké karty pro atlety z rozvojových zemí, ve kterých nejsou možnosti ani vybavení k profesionálnímu tréninku. Moussambani soutěžil v kvalifikaci na plavání na 100 metrů volným stylem a byl krutě poražen, jeho odhodlání a vytrvalost ale i tak ohromily sportovní fanoušky po celém světě.

Bazén

22. Lawrence Lemieux

Když v roce 1988 kanaďan Lawrence Lemieux během her v Jižní Koreji nastoupil k jachtařskému závodu, soustředil se jednoduše na vítězství. Zastavit ho nemohlo ani počasí – a ten den foukal opravdu nebezpečně silný vítr. Pak si ale poblíž všiml převrácené lodě jeho soupeřů. Diskvalifikoval se kvůli nim a místo aby pokračoval v závodu, pomohl zachraňovat posádku. Tu tvořili dva zranění soutěžící. Když je předal záchranářům, vrátil se mezi závodníky a i přes obrovskou časovou ztrátu skončil nakonec na jedenáctém místě.

21. Jonny Moseley

Třiadvacetiletý akribatický lyžař Jonny Moseley ohromil diváky sjezdařských svahů v roce 1998, když v Naganu 1998 vyhrál zlato z jízdy v boulích. Zvláště jeho pověstný grif, který k tomu použil, ho proslavil a byl po něm pojmenován.

20. Torvill and Dean

Krasobruslení a tanec na ledě obvykle nebývá zrovna nervydrásající a napínavá sportovní disciplína. Vyjímkou byly ale hry v roce 1984 v Sarajevu a postaral se o to taneční pár z Británie. Sestava na motivy Bolera od Maurice Ravela měla tak odvážnou a náročnou choreografii, že Jayne Torvill a Christopher Dean dostali plný počet bodů od každého ze sudích a tím pádem rovnou získali i zlatou medaili.

Krasobruslení

19. Rulon Gardner

Kde jinde by člověk očekával neočekáváné, než na olympijských hrách. Když ale přijde řeč na američana Rulona Gardnera, který zápasil s rusem Alexanderem Karelinem, zdálo se, že výsledek je předem jasný. Karelin v řecko-římském zápase neprohrál celých třináct let před tím a dokonce ani nevzdal jediný bod během posledních šesti let. Gardner ale během neskutečně napínavého úvodu všechny přesvědčil o tom, že dokáže vzdorovat i takhle legendární síle a davy užaslých diváků byly svědky nevídaného – jeden z nejlepších zápasů v olympijské historii.

18. Shaun White

O Whiteovi nelze říct nic jiného, než že je synonymem odvahy. Nebylo proto úplně neočekávané, když si v roce 2010 dal závod ještě poté, co už měl zajištěnou zlatou medaili. Co ale šokovalo byl trik, se kterým se vytasil: První světový Double McTwist 1260, nejtěžší snowboardový trik v historii. Tímto počinem White světu ukázal jak daleko se snowboarding už od svého uvedení dostal.

Snowboard

17. Dan Jansen

Na vítězství je někdy třeba si počkat. Deset let po svém olympijském debutu získal rychlobruslař Dan Jansen konečně zlatou medaili o kterou tak usilovně bojoval. Nezadařilo se v Sarajevu, Calgary (kdy závodil jen několik hodin po smrti jeho sestry) a Albertville, ale v Lillehameru v závodě na 1000 metrů nakonec na zlato dosáhl. Později medaili věnoval své sestře Jane.

Rychlobruslení

16. Vasily Alexeev

Sovětský vzpěrač měl už za sebou olympijské vítězství i světový pohár a neměl si tedy už moc co dokazovat, když přijel na hry v Montrealu 1976. Jediné, co mu zbývalo, bylo vlastně přepisovat své vlastní světové rekordy. Jeho vítězství už bylo jasné, ale vzpěračský showman se rozhodl pobavit diváky a jen tak zdvihl nad hlavu 562 liber.

15. Korejská sjednocená vlajka

Desítky let nepokojů po válce v Koreji nejsou žádným tajemstvím, až v roce 2000 našly jak se zdá obě poloviny Korey společnou řeč. Během zahajovacích ceremonií pochodoval tým z jihu společně s týmem ze severu pod jednotnou vlajkou a ve stejných uniformách. Severní a Jižní Korea poté soutěžily odděleně, přesto byl pochod symbolem pro otevřenost a snad i budoucí změně v politické situaci.

14. Michael Johnson

Ve starém Řecku by všichni jistě ocenili jeho zápal. Při hrách v Atlantě 1996 vybojoval Michael Johnson dvě zlaté medaile a pokořil dva světové rekordy. Prvním z nich byl běh na 400 metrů, kde běžec prosvištěl trať za 43.49 sekund. Hned za několik dní získal Johnson zlato ve sprintu na 200 metrů a tím se stal prvním mužem v historii, který kdy vyhrál oba tyto závody v rámci jedněch her.

13. Mary Lou Retton

Olympijští diváci nestačili zírat když se v roce 1984 Mary Lou Retton stala první američankou, která vyhrála zlato ve sportovní gymnastice. Bylo jí v té době pouhých 16 let a neměla téměř žádné zkušenosti z mezinárodních soutěží. I přesto obdržela od sudích plný počet bodů za ohromující výkon.

Gymnastika

12. Michael Phelps

Říká se mu “Fenomén” nebo “Ryba”. Vlastním jménem Michael Phelps dal nový rozměr plavání. Vyplaval si v roce 2008 v Beijingu osm zlatých medailí (vážně?!) a díky tomu tento američan pokořil rekord Marka Spitze ve získání sedmi zlatých kovů na jedné olympiádě. Když přičteme ještě jeho šest vítězství v Athénách a čtyři z Londýna, celkový součet dělá dvaadvacet medailí během čtyř her, kterých se zúčastnil.

Michael Phelps

11. Iason Abramashvili

Během her ve Vancouveru 2010 sledovali diváci s děsem v očích Nodara Kumaritashviliho umírat po tragické nehodě během cvičné jízdy na saních. Jeho národní tým měl všehovšudy deset členů a každým z nich tím pádem tahle událost hluboce otřásla. Navzdory truchlení nad ztrátou přítele ale každý člen týmu pokračoval v závodění, ve skutečnosti se všichni snažili o to více (hlavně sáňkaři). Iason Abramashvili byl jako alpský lyžař jedním z nich.

10. Keri Strug

Během her v roce 1996 byla Keri Strug členkou legendární velké sedmičky, díky které Spojené státy získaly úplně první zlatou medaili v ženské gymnastice. Sice si hned na začátku poranila kotník, ale i přes to překonala bolest a pokračovala dalším pokusem. I díky ní tak družstvo Spojených Států porazilo Rusko poprvé v olympijské historii.

9. Usain Bolt

Co je víc než tři olympijská zlata? Zeptejte se Usaina Bolta. Jamajský sprinter zlomil světový rekord v běhu na 100 a 200 metrů během her v Beijingu 2008. Spolu s jamajským týmem pokořili také rekord ve štafetě na 4×100 mterů a díky tomu se Bolt stal prvním mužem po Carlu Lewisovi v roce 1984, který vyhrál tři sprintové soutěže během jedné olympijády.

Usain Bolt

8. Matthias Steiner

Někdy je k vítězství potřeba jen správná inspirace. Rok poté, co mu zemřela tragicky žena při autonehodě vyhrál německý vzpěrač Matthias Steiner zlato v supertěžké kategorii v Beijingu 2008. Podařilo se mu zdvihnout o 30 liber více než byl jeho předešlý osobní rekord a díky tomu vyhrál na plné čáře. Jeho hořkosladká radost byla jedním z nejlidštějších momentů olympiády a symbolem osobního i sportovního triumfu zároveň.

7. Black Power Salute

Slavným momentem z her 1968 bylo přijímání medailí americkými atlety Tommiem Smithem a Johnem Carlosem. Vítězové ve sprintu na 200 metrů přišli bosky a poukazovali tak na bezmocné Afroameričany. Jejich australský kolega Peter Norman měl na dresu připnutý odznak Projektu pro lidská práva, aby ukázal, že gesto američanů podporuje.

6. Jesse Owens

Jesse Owens vlastně neměl vyhrát. Byl černoch a soutěžil v lehké atletice v roce 1936 v Berlíně. Nacistické Německo se na něj dívalo s despektem kvůli barvě jeho kůže. I přesto se ale Owens nevzdal a vyhrál čtyři zlaté medaile (100 metrů, 200 metrů, skok daleký a štafeta 4×100 metrů). Přesvědčení a víra jsou tím, co mu kromě tréninku k vítězství pomohlo nejvíce.

5. Nadia Comaneci

Je libo perfekrní výkon? Rumunská gymnastka Nadia Comaneci vybojovala tři zlaté medaile na letních hrách v Montrealu 1976 a zároveň se stala první gymnastkou v historii, která dostala od poroty perfektní desítku.

Comaneci

4. Jamajský bobový tým

Příběh tak inspirativní, že podle něj dokonce byl natočený film. Bylo to poprvé, co se Jamajka zúčastnila zimní olympiády a bobový tým si sice neodnesl žádný cenný kov, získal si ale srdce všech diváků na hrách v Calgary 1988.

3. Derek Redmont

Derek Redmont je britský běžec, jehož parádní disciplínou je sprint na 400 metrů. Během semifinálového běhu si ale v Barceloně 1992 ošklivě natrhl hamstring. Jenže byl jedním z favoritů na medailové pozice, a tak se odmítl vzdát a zraněný se zvedl, aby pokračoval v závodu. Rozhodl se snést ostrou bolest a pokusit se závod doběhnout. Nejnezapomenutelnější moment ale přišel až pár sekund na to – jeho otec se probojoval z tribuny na trať a pomohl svému synovi dostat se do cíle. Když se blížili k cílové čáře, Derekův otec se stáhl z trati, aby jeho syn mohl proběhnout cílem sám.

Maraton

2. Abebe Bikila

Není moc lidí, kteří by toho byli schopni: Etiopský běžec Abebe Bikila zaběhl maraton bos… a vyhrál. Nemluvíme o roce 2012, za Bikilových časů nebylo běhání naboso ještě vůbec cool. Bylo to v Římě v roce 1960.

1. Zázrak na ledě

Nikdo nečekal, že v roce 1980 americký hokejový tým na hrách v roce 1980 nějak uspěje. Mužstvo bylo složeno v podstatě z amatérů a nikdo nečekal, že tihle neznámí nenápadní hráči by mohli něco dokázat jen pouhým přesvědčením a odhodláním. Nemožné se ale stalo skutečností a americký tým porazil mužstvo Sovětské unie 4:3 v semifinále. Ve finále USA vyhrály nad Finskem a Amerika tak získala zlatou medaili v ledním hokeji.

Hokej

Štítky: